Kleť je nejvyšší horou Blanského lesa (nadmořská výška 1083 m n.m.). Leží 6 km severozápadně od Českého Krumlova a 18 km na jihozápad od Českých Budějovic (viz.mapa). Vydali jsme se tam sice na jaře, ale sněhu bylo dost. V článku najdete turistické informace a popis cesty.
Na Kleť se dostanete vlakem nebo autem, ve druhém případě máte tu výhodu, že nemusíte jít od nádraží pěšky (předpokládám cestu z Českých Budějovic).
Turistické stezky ale vedou na Kleť ze všech stran. Od jihu vede modře značená stezka z Českého Krumlova, od západu červeně značená stezka z Chvalšin a modře značená stezka z Rohů. Od severu žlutě značená stezka z Křemže a zeleně značená stezka z Holubova. Od východu potom žlutě značená stezka z Plešovic a červeně značená stezka ze Zlaté Koruny.
Pokud tedy jedete vlakem, vystoupíte nejspíš ve stanici Holubov, vypadá takto:
Dobré turistické značení vás dovede do Krasetína (jde o část Holubova, tato osada je od něj vzdálená zhruba jeden kilometr).
Auto můžete zaparkovat za poplatek na tamním parkovišti.
A odtud se dostanete až pod lanovku, kterou se můžete nechat vyvézt na vrchol.
Na svahu hory se nachází sjezdovka a lyžařský vlek. Z Krasetína na severovýchodním úbočí vede na vrchol sedačková lanová dráha, dlouhá 1 792 m a překonávající během 15 minut převýšení 383 m.
Jezdí ve stanovené časy podle jízdního řádu a ten se mění podle ročního období. My jsme byli stejně rozhodnuti vyjít ten strmý kopec přímo pod lanovkou pěšky, přestože už zdálky bylo jasné, že se zde ještě drží dost sněhu.
Vidíte tu bílou čáru? Tak to je ta cesta. Nikde jinde po sněhu ani památky, tady ještě studený vítr, závěje a sníh padající ze stromů. To byl mimochodem také jeden z důvodů našeho rozhodnutí. Bylo lepší jít tudy, kde sníh nepadá, než dokola lesem sice pohodlněji, ale stále v nebezpečí.
Na Kleti je také přírodní rezervace, kde jsou chráněny přirozené bučiny s jedlí bělokorou a suťové lesy vyšších poloh. Tato rezervace si zachovala původní bukový les-prales, takový jaký se v podhorských polohách vyskytoval na mnoha místech střední Evropy, ale na většině míst byl nahrazen např. smrkovými porosty. Některé rostliny a mravenci jsou glaciálním reliktem a jinde než v Blanském lese se u nás nevyskytuji. V rezervaci se nacházejí i geologické zajímavosti.
Cestou na rozhlednu
Po cestě nás několikrát předběhl postarší muž. Ano, je to takový sport. Běhat nahoru a dolů, pořád dokola a na čas. My měli problém tam vylézt a chvílemi se váleli po zemi. Dokonce nás napadlo jít lesem, ale jak už jsem zmínil, kvůli padajícímu sněhu to nebylo možné.
A pak konečně. Rozhledna se přiblížila a nám zbývalo jen několik posledních metrů.
Na vrcholu se nachází Josefova věž, dříve nazývaná císaře Františka Josefa, nejstarší kamenná rozhledna v Čechách, dostavěna byla v roce 1825, za příznivého počasí nabízí rozhled až k Alpám, na Lipno, či elektrárnu Temelín. Je vysoká 20 metrů, nahoru vede 110 schodů.
U rozhledny stojí Tereziina chata s restaurací, která byla k naší smůle zrovna v rekonstrukci. Teplý čaj jsme si po tom krkolomném výstupu tedy nedali a tady nahoře foukal vítr ještě víc.
Nejvýše položené sluneční hodiny v Čechách bohužel nefungují, protože jsou kvůli okolním stromům stále ve stínu.
Ale i kdyby fungovaly, žádné slunce na obloze nebylo, takže jsme se po pár minutách rozhodli pro návrat. Na vrcholu byste si také všimli vysokého televizního vysílače (175 metrů, postaven roku 1978), přesně toho, jak na něj můžete nadávat pokud jste jihočeši a máte špatný signál.
No, na místní hvězdárnu se tedy podíváme někdy jindy a teď pěkně v klidu sjedeme lanovkou dolů. Pěšky ani náhodou!
Ale ouha. Zase smůla? Podle jízdního řádu jede poslední spoj směrem dolů v 16:00 a tolik je právě teď! Vběhli jsme do čerstvě vytřené čekárny v mokrých zasněžených botách a otázali se jediné pracovnice (té, která to tam právě vytřela a s kýblem u nohou a koštětem v ruce na nás nenávistně hleděla), jestli ještě můžeme naskočit.
Samozřejmě, že jsme nemohli.
A čekal nás pochod dolů. Výhled stojí za to.
Ale ta štreka. Ve sněhu, mokru, blátě, zimě. Holt dobrodružství.
Až příště pojedeme na Kleť, tak jedině v létě.
Doplňující informace pocházejí z Wikipedie, fotky z Fotozin.cz
